Cílem hospitalizace bez souhlasu pacienta musí být vždy ochrana samotného pacienta nebo jeho okolí. Protože hospitalizace bez souhlasu představuje závažný zásah do práv pacienta, je možné k ní přistoupit, pouze pokud je hrozba bezprostřední a závažná. Například pokud si člověk vážně ubližuje, ať již aktivně (pokus o sebevraždu) nebo pasivně (vážné zanedbávání vlastních potřeb), vyhrožuje násilím dalším osobám či násilí páchá. To, zda je v konkrétním případě hrozba bezprostřední a závažná, musí přítomný lékař vyhodnotit individuálně, s ohledem na konkrétní situaci. Důvodnost rozhodnutí lékaře musí následně přezkoumat soud v detenčním řízení.
Jak probíhá detenční řízení, se dozvíte zde.
Léčení pacienta bez souhlasu oproti tomu nelze odůvodnit ochranou dalších osob, pouze cílem ochránit zdraví či život samotného pacienta. Lékař může rozhodnout o zahájení léčby pacienta bez souhlasu v případě, že by bez léčby se vší pravděpodobností došlo k vážnému poškození jeho zdraví. I zde musí rozhodovat individuálně, podle konkrétních okolností a dle nejnovějších poznatků vědeckého poznání. Pokud tato podmínka není naplněna, lze pacienta léčit pouze s jeho informovaným souhlasem.
Co je informovaný souhlas, se dozvíte zde.
O léčbě bez souhlasu na rozdíl od hospitalizace bez souhlasu soud rozhodovat nebude. V detenčním řízení soud zkoumá pouze to, zda byly naplněny podmínky pro hospitalizaci pacienta bez souhlasu a zda i nadále trvají, nezkoumá způsob léčby. Pacient však může v průběhu detenčního řízení předkládat důkazy toho, že bez léčby by jeho zdraví vážně ohroženo nebylo. Pokud pacient nesouhlasí s navrhovanou léčbou nebo se způsobem jejího provádění, může také podat stížnost.
Jak probíhá dokazování v detenčním řízení, se dozvíte zde.
Jak podat stížnost, se dozvíte zde.
V případě, že pacient naopak ohrožuje své okolí, tedy spolupacienty nebo personál nemocnice, mohou na něm být za zákonem předepsaných podmínek uplatněny omezující prostředky, například úchopy, kurty či tzv. chemické omezovací prostředky (injekce). V tomto případě se nejedná o léčbu, ale zamezení újmy, která pacientovi nebo jeho okolí hrozí.