Řízení o vyslovení přípustnosti převzetí do zdravotního ústavu

Řízení o vyslovení přípustnosti dalšího držení ve zdravotnickém ústavu

V detenčním řízení postupuje soud v souladu s tzv. vyšetřovací zásadou. To znamená, že nečeká pouze na návrhy stran, nýbrž si důkazy může opatřovat i sám, pokud to uzná za vhodné. Cílem řízení je, aby soud zjistil úplný a přesný skutkový stav.

V řízení musí soud vždy vyslechnout samotného pacienta a lékaře. Výslech pacienta by měl provádět především sám soudce, který ve věci rozhoduje. Pokud to však není možné, může ho provést jiný zaměstnanec soudu, tedy vyšší soudní úředník nebo soudní sociální pracovník. Tento postup se uplatňuje zejména v prvním řízení, tedy v řízení o vyslovení přípustnosti převzetí pacienta, kdy soud musí rozhodnout v krátké době 7 dnů. V tomto prvním řízení se výslech pacienta provádí přímo v nemocnici. V druhém řízení, tedy v řízení o vyslovení přípustnosti dalšího držení pacienta, soud nařídí jednání u soudu.

O tom, jak probíhá jednání, se dozvíte více zde.

V řízení o vyslovení přípustnosti dalšího držení soud také nařídí vypracování znaleckého posudku. Ten musí vypracovat znalec zapsaný v seznamu znalců, který je na nemocnici personálně a finančně nezávislý. Znalecký posudek musí jednoznačně prokázat, že pacient trpí duševním onemocněním, které odůvodňuje jeho držení v nemocnici bez souhlasu. V případě, že pacient nesouhlasí s výsledky znaleckého zkoumání, může soud požádat o to, aby nařídil vypracování revizního posudku. Svou žádost musí důkladně odůvodnit, tedy prokázat zjevné chyby či posudek jinak zpochybnit. Je na rozhodnutí soudu, zda žádosti pacienta vyhoví.

Pacient, jeho důvěrník či zástupce mohou navrhnout také to, aby soud provedl další důkazy, například vyslechl další osoby, předložil listiny, případně posudek jiného lékaře. Soud rozhodne, zda navrhované důkazy provede, či nikoliv.