Ustanovení zástupce

Každý nedobrovolně hospitalizovaný pacient musí být v soudním řízení zastoupen. V detenčním řízení se zástupce nazývá (procesním) opatrovníkem. Pacient si svého zástupce může zvolit sám, v převážné většině případů však pacientovi kvůli krátkému času pro rozhodnutí přidělí advokáta soud.

O ustanovení advokáta soud pacienta informuje prostřednictvím usnesení o ustanovení opatrovníka. Občas se stává, že si pacienti spletou osobu „procesního“ opatrovníka (advokáta) s osobou „hmotněprávního“ opatrovníka (zákonného zástupce). Ačkoliv se tyto osoby v právní úpravě v obou případech nazývají opatrovníkem, jejich ustanovení má jiný účel a mají jiné pravomoci. Hmotněprávní opatrovník (zákonný zástupce) je člověku ustanoven soudem za účelem zastupování v právním jednání, může za něj například podepisovat smlouvy nebo nakládat s jeho majetkem. Procesní opatrovník (advokát) je oproti tomu ustanoven pouze pro konkrétní soudní řízení, nemůže za člověka podepisovat smlouvy ani nakládat s jeho majetkem. Jeho funkce končí spolu s ukončením řízení, tedy vydáním pravomocného rozhodnutí.

Advokát je v usnesení označen jménem a adresou sídla. Jeho telefonní číslo a e-mailovou adresu lze najít v seznamu advokátů na stránkách České advokátní komory.

Procesní opatrovník člověku pomáhá v soudním řízení, může za něj například navrhovat důkazy či podat odvolání. Pacient má také právo se svým opatrovníkem jednat v soukromí.

Co znamená právo jednat v soukromí, se dozvíte zde. 

Procesní opatrovník své kroky s pacientem musí konzultovat a musí se řídit jeho přáními. Pokud opatrovník neplní své povinnosti, pacient nebo jeho důvěrník se mohou obrátit na soud s žádostí o změnu opatrovníka, případně podat stížnost na Českou advokátní komoru.

Formulář stížnosti na advokáta najdete ke stažení zde.

Kromě procesního opatrovníka si pacient může zvolit také svého důvěrníka.

Kdo je důvěrník a jaké má pravomoci, se dozvíte zde.